Máme radost, že jste se rozhodli vyzkoušet právě Debian. Poznáte, že je mezi distribucemi operačních systémů zcela výjimečný. Debian přináší kvalitní volně šiřitelný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vyšší než celkový přínos samostatných programů.
Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení svobodného
software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Debian vznikl v roce 1993,
když se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a jednotnou softwarovou
distribuci založenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou
výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli přispívat do projektu. Relativně
malá skupina zasvěcených nadšenců, původně financovaná Free Software Foundation a
ovlivněna filosofií GNU, se během
let rozrostla do organizace sestávající z asi 800 vývojářů.
Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících administraci služeb
WWW a FTP, vytváření grafického designu,
právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace a samozřejmě správu
softwarových balíků.
V zájmu sdělování svých filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali množství dokumentů, které nastiňují naše hodnoty a slouží jako návody těm, kteří se chtějí stát vývojáři Debianu.
Debian Social Contract
se může stát novým
vývojářem. Každý vývojář může k distribuci připojit další
softwarový balík za předpokladu, že program je podle našich kritérií volně
šiřitelný a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat.
Debian Free Software
Guidelines je jasný a výstižný souhrn kritérií, která Debian klade
na svobodný software. Tento dokument má ve Free softwarovém hnutí velký vliv a
je základem pro The Open Source
Definition.
Debian Policy
Manual. Dokument určuje kvality, které musí splňovat každý balík v
naší distribuci.
Vývojáři Debianu jsou rovněž zainteresování v řadě dalších projektů; některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují linuxovou komunitu, například:
Linux Standard
Base (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního
systému GNU/Linuxu, která umožní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran
vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat obecně v
Linuxu a ne jen v konkrétních distribucích.
Filesystem Hierarchy
Standard (FHS) se snaží standardizovat uspořádání souborových
systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se budou moci plně koncentrovat na vývoj
svých programů a nebudou se dále muset starat o to, zda jejich balík bude
fungovat s danou distribucí.
Debian Jr. je
interní projekt Debianu zaměřený především na naše nejmenší uživatele.
Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ.
Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně šiřitelných softwarových nástrojů použitelných s operačním systémem Unix™ a systémy podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umožňují uživateli provádět celou škálu úloh od nudných operací jako je kopírování nebo mazání souborů přes důmyslnou úpravu dokumentů až po zábavné programování a překlad programů.
Linux je volně šiřitelné jádro operačního systému. Operační systém se skládá z
řady základních programů, které potřebuje každý počítač, aby byl vůbec schopen
pracovat s různými periferiemi, komunikovat s uživatelem a spouštět další
programy. Nejdůležitější částí operačního systému je právě jádro.
Zjednodušeně řečeno, jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem
počítače jako např. přístup na sériový port, spravuje vaše pevné disky nebo
organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouštění programů. Linux jako
takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale mají tím na mysli
systém GNU/Linux, který je založený na jádru Linux a množství GNU programů.
První linuxové jádro se objevilo v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z
Finska (viz Historie
Linuxu). Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí z celého
světa. Linus koordinuje vývoj za pomoci několika důvěryhodných pomocníků (jako
Alan Cox, Alexandr Viro, Andrew Morton, aj.) a rovněž rozhoduje, co se stane
součástí jádra a co ne.
Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří množství softwarových balíků. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Každý softwarový balík má svého správce, který za něj zodpovídá. Každý balík je rovněž otestován, aby bylo zaručeno, že bude spolupracovat s ostatními balíky v distribuci. To vše se promítá do distribuce Debian GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a rozšiřitelná. Je možné ji jednoduše nakonfigurovat, aby sloužila jako malý firewall, běžný stolní počítač, pracovní stanice, nebo velmi výkonný server pro použití v Internetu či lokální počítačové síti.
Vlastnost, kterou se Debian nejvíc odlišuje od ostatních distribucí GNU/Linuxu, je jeho systém pro správu balíků. Tento soubor nástrojů dává administrátorovi systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se systém skládá. Umožňuje mu například automatickou aktualizaci celé distribuce nebo naopak označování balíků, které by neměly být aktualizovány. Dokonce je možné upozornit systém na vlastní přeložené balíky a určit, jaké jsou závislosti mezi nimi a instalovanými balíky.
Aby byl váš systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy, ověřuje se, že balíky přicházejí do distribuce od jejich skutečných správců. Debian rovněž usiluje o to, aby byly programy nakonfigurovány bezpečně. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy k bezpečnostním problémům.
Nejlepší způsob, jak získat podporu pro váš systém s Debian GNU/Linuxem nebo
jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více jak 90 diskusních klubů,
které Debian spravuje. Pokud se chcete do nějakého z nich přihlásit, vyplňte
formulář na přihlašovací
stránce.
Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU používající jádro GNU Hurd. Oproti
monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém založený na mikrojádře
GNU Mach. Momentálně je tento systém stále ve vývoji a nehodí se pro
každodenní použití, ačkoliv základní systém je téměř plně funkční. Hurd je
zatím vyvíjen pouze pro architekturu i386 a s vývojem pro další architektury se
počítá později, až systém více vyspěje. Pokud jste zvídaví a chcete se o
systému Debian GNU/Hurd dozvědět více, podívejte se na stránky projektu Debian
GNU/Hurd a přihlašte se do diskusního klubu debian-hurd@lists.debian.org.
Informace o stažení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících
oficiální CD s Debianem můžete nalézt na webové stránce distribuce.
Seznam zrcadel
Debianu obsahuje kompletní seznam oficiálních zrcadel Debianu.
Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protože systém je navržený tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat.
Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0, že máte
poslední verzi tohoto dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto
instalačního manuálu jsou rovněž k dispozici na stránce oficiálního
instalačního manuálu.
Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové uživatele Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláštní znalosti a zkušenosti. Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váš hardware.
Uživatelé-experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem Debianu atd. Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit.
Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a je koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.
tasksel můžete
instalovat celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'',
dselect slouží k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého)
seznamu. Pokud znáte přímo název balíčku, můžete použít program
apt-get.
Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Další kroky, Kapitola 9. Tato kapitola vysvětluje, kam se máte podívat po dalších informacích o UN*Xu a Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů, podívejte se na Technické údaje o zaváděcích disketách, Kapitola 10.
Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, můžete najít v Administrivia, Kapitola 12.
Licenční podmínky většiny programů opravňují k používání programu pouze na jednom počítači. Debian GNU/Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na další počítač ve škole či zaměstnání, zapůjčíte známým a pomůžete jim s instalací. Můžete dokonce vyrobit kopie a prodávat je, stačí dodržet jistá omezení. To všechno je možné díky tomu, že Debian je založen na volně šiřitelném softwaru.
Volně šiřitelný neznamená, že software postrádá copyright, nebo že se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, že licence jednotlivých programů nevyžadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli může program rozšířit, přizpůsobit, pozměnit a šířit výsledné dílo. [1]
Hodně programů v systému je licencovaných podle GNU General Public License (obecná veřejná licence) neboli GPL. Licence GPL vyžaduje, abyste kdykoliv, když distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojových kódů programu; to zaručuje, že vy, jakožto uživatelé, můžete dále modifikovat kód. Proto jsou ke všem takovým programům v systému Debian zahrnuty i zdrojové kódy.[2] Některé programy v Debianu používají jiná licenční ujednání. Autorská práva a licenční ujednání ke každému programu lze nalézt v souboru /usr/share/doc/jméno-balíku/copyright.
Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za volně
šiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software
Guidelines.
Nejdůležitější právní poznámka je, že tento software je bez jakékoliv záruky. Programátoři, kteří vytvořili tento software, to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, že software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, jelikož se jedná o svobodný software, můžete jej měnit tak, aby odpovídal vašim potřebám — využívat podpory ostatních, kteří stejným způsobem rozšiřují tento software.
Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86
verze 3.0.24, 18 prosinec, 2002